Jiří Bárnet - rozhovor s talentovaným českým vzpěračem

Jirko, na začátek bych tě poprosil o představení našim čtenářům.

Jmenuji se Jiří Bárnet, jsem ze Sokolova (Karlovarský kraj). Je mi 18 let, věnuji se vzpírání, u kterého jsem nyní druhým rokem. Jsem ještě stále student.

 

 

 

Měl jsi před svými začátky se vzpíráním základy i v jiných sportech? 

Ano, ano... Od malička jsem sportoval. Začalo to plaváním, potom jsem přešel na judo, fotbal, box a nyní tedy vzpírám. U toho bych chtěl vydržet co nejdéle to půjde...

 

Proč tě chytlo právě vzpírání? Je to úplně jiný sport, než ty, které jsi právě zmínil.

Bude to znít asi divně, ale mně se velmi líbilo, jakou má člověk z toho vzpírání fyzickou sílu. Ať jde o výbušnost, která se hodí ke většině sportů, o držení těla a sílu středu těla. Zmínit musím i to, že se vzpíráním se pojí nějaká figuru. Vzpíráním se dopracuješ k dobré postavě.

 

Vzpírání ti muselo jít od začátku, jaké výkony jsi měl když jsi úplně začínal? Pamatuješ si na svoje první těžší dřepy, trhy a nadhozy?

Ano, šlo ihned ze začátku, když jsem byl na prvním tréninku. Nevím, kde se to ve mně vzalo, ale techniku v trhu jsem uměl hned napoprvé. Když jsem pod to vlezl poprvé, tak jsem si dal osobák 55kg asi při 58 kg tělesné hmotnosti. Od první chvíle mám tedy raději trh. Nadhoz byl o něco horší, neboť nejsem silový typ a šlo to tedy o dost hůř. Nechci lhát, ale moc si to nepamatuji, možná, že to mohlo být kolem 65 kg. Dřepy si dobře pamatuji. Měl jsem maximálku 70 kg.

 

Wow, od začátku takhle dobrý trh ve srovnání s nadhozem a vlastně i dřepem. Po jaké době ses dostal k reprezentování ČR na mezinárodních soutěžích?

Děkuji, vážím si tvé pochvaly. Tak na první reprezentování jsem se dostal asi něco po půl roce, kdy mě vzal Emil Brzoska (reprezentační trenér do 15 a 17 let) na soustředění, které se konalo na Slovensku. Byla to příprava na mistrovství Evropy v Polsku (Nowy Tomyśl). Ačkoliv před Evropou byla forma dobrá, tak na závodech se mi nepodařilo si udělat žádný osobák. Skoro jsem tam vypadl. Utrhl jsem 89 kg a nadhodil 104 kg. Nebyl jsem vůbec šťastný, neboť příprava byla opravdu náročná a bylo na víc. Myslím, že jsem byl 10. ve skupině B, což není nějak ohromný výsledek, ale za tu dobu, co jsem to dělal, mi to nevadilo. Vzpíral jsem v té době jen chvilku.

 

Kromě účasti na ME do 17 let máš za sebou zatím jaké výsledky? Na co jsi nejvíce pyšný?

Jsem moc rád za to, že jsem už několikrát obhájil tituly mistra republiky. Jedná se o kategorii do 17, 20 a 23 let. To bylo minulý rok. Nyní se mi to podařilo opět znovu, ale to už jen do 20. a 23. let a k tomu jsme ještě vyhráli 1. ligu mužů. Trenér mi řekl, že se to povede prý málokomu. Ale tak budu mu věřit, já si to totiž nemyslím.

 

Čímž se dostáváme k tomu, že si moc nevěříš. Poznal jsem tě právě na finále ligy v Sokolově na závodě, který ti vůbec nevyšel. Proč se ti tyto závody tolik nepovedly a kolik kg jsi zde zaostal za svými letošními osobáky?

Ano, je to tak. Moc si nevěřím, chci to odstranit, ale nevím jak. Tak závody mi vůbec nevyšly, protože jsem byl velmi utahaný z minulého víkendu, kdy se konalo mistrovství ČR a na tu ligu jsem šel z plné přípravy, takže se ani neočekávaly žádné výkony. Zaostal jsem o 10 kg pod osobákem v trhu a v nadhozu o 16 kg... Hrozné. Proto jsem byl po závodech takový smutný, bez nálady.

 

Zmiňoval jsi i to, že nemáš čas moc trénovat. Myslíš si, že by ti pomohlo s jistotou a sebevědomím, kdyby se ti podařilo trénovat trošku častěji?

Myslím, že i ano, protože kdybych měl více času, abych mohl trénovat dvoufázově, tak by se mi zvedly i výkony a to o dost. A tím i to sebevědomí.

 

Jak zatím vypadá tvůj týden, co se týče tréninků?

Záleží, na co se třeba připravuji a podle toho mi trenér sepíše tréninkový plán. Tento týden se mi střídaly polo dřepy s technikou. Pondělí tak do 80%. Trh do polo dřepu, nadhoz do polo dřepu, výtahy trhové, dřepy a nějaké to základní posilování. Úterý je spíše takové posilovací. Tahy silou, výrazy, mrtvé tahy, bench-press. Středa byla tento týden technická. Trh technicky, nadhoz technicky, výtahy nadhozové a dřepy. Čtvrtek mám volný, ale chodím regenerovat do městského bazénu. A pátek jsem měl opět techniku, takže to stejné jako ve středu.

 

A o víkendu stejně jako snad každý vzpěrač, kterého znám, necvičíš. Řešili jste s trenérem možnost, že bys zařadil další trénink i o víkendu, kdy míváš asi víc času?

Ano, zapomněl jsem zmínit víkendy, kdy bývají buď závody, nebo odpočívám. Občas jsme to řešili, ale spíše tím špatným směrem, protože jsem chodil občas tajně do jiných fitness center si trochu přidat. Samozřejmě, že se mu to nelíbilo a poznal, že jsem unavený, a tak jsem zase v pondělí nemohl plnit trenérův plán na 100%.

 

 

Jsem rád, že to přiznáš i tady, Jirko. Jak bude vypadat zbytek roku 2017 ve tvém podání? Máš v plánu ještě nějaké závody?

Nebudu zbytečně lhát, protože si to určitě někdo třeba přečte a nechci, aby se na mě dívali přes prsty. Tak zbytek roku bude snad ještě lepší. Čeká mě teď mistrovství ČR mužů, které se koná v Praze na Olympu. Chtěl bych obhájit i tento titul a tím bych měl vlastně celou věkovou kategorii. Potom tam jsou nějaké Velké ceny Plzně, Rotavy a to je zřejmě vše. Nejsem si jist.

 

Vrátím se ještě k sokolovskému závodu ligy družstev. Jaké to pro tebe bylo závodit ve stejném týmu s Kamilem Kučerou a Jirkou Orságem

Pro mě je to ohromná čest se znát s Jirkou a Kamilem a ještě větší s nimi závodit, protože to je něco, jako kdybych stál na hřišti s Pavlem Nedvědem, Petrem Jiráčkem a dalšími českými hvězdami. Nestává se to každý den, takže si toho moc vážím. Když si vlastně uvědomím, že Jirka Orság je dvojnásobný olympionik a jsem s ním na prkně, nevím, jak bych to popsal. Nestane se to každému. Jsem za to vděčný.

 

To teda nestane. A tihle kluci o tobě taky vědí a mluví o tobě. Jsi součástí týmu. Jaké máš ambice ve vzpírání? Chceš to dělat na vysoké úrovni jako koníček, nebo by ses taky rád dostal na Olymp a byl profesionálním sportovcem?

Nevím, co na to říct, moc jim za to děkuji. Moc rád bych se dostal na Olymp a být profesionálním sportovcem.

 

Můžeš se čtenářům pochlubit svými nejlepšími výkony ať už na soutěži, tak i těmi z posilovny. Tady mě zajímají i ty silové,

Tak v trhu mám 110 kg a nadhoz 130 kg. V dřepu jsem zvládl 170 kg vzadu a vpředu 140 kg. Mrtvý tah mám 200 kg. Dotah od kolen 250 kg (lehčí verze mrtvého tahu) bench-press 100 kg, ale ten tedy moc necvičím. Tah silou (military press) 75 kg. A to vše při tělesné hmotnosti cca 61-62 kg.

 

Na závodech v Sokolově jsi byl nejvyrýsovanějším vzpěračem. Držíš nějak jídelníček?

Jídelníček nějak moc nedržím, rodiče, hlavně tedy děda mi vždy říká, ať jím vše a nic neřeším. Jím tak, abych byl schopný dalších náročných tréninků a abych nebyl unavený. Já tedy miluji sladké, tudíž jím hodně cukru. Ať bílého, ačkoliv každý říká, že je to jed. Dám si také i nutelu, prostě cokoliv. Podle mě by se mělo jíst vše, protože tělo si veme to, co potřebuje. Dnes ráno byly vajíčka, bílý jogurt s medem a ovesné vločky. Odpoledne hovězí s rýží a nyní si dám zřejmě nějaké to maso. Ale nedělá mi problém si vzít na večer i sladké... Doplňky stravy beru jen ty základní - BCAA, glutamin, kreatin, někdy protein. Jinak včera ráno jsem snídal vločky s bílým jogurtem a medem, svačina nějaké to ovoce, oběd kuřecí s bramborem, druhá svačina pečivo sýr, šunka a večeře vepřové maso a brambor. Ale když mám chuťe, tak i 2-3 milky snickersky a podobně.

 

Co děláš ve volném čase, když zrovna nevzpíráš, jaké máš koníčky?

Tak ve volném čase rád chodím ven s přáteli a věnuji se své dívce, ke které jezdím když je volno.

 

Řešil jsi už s trenéry v jaké váhové kategorii budeš závodit v dalších letech? Máš v plánu postup výš?

Chci být do konce roku v kategorii do 62 kg a potom klidně 69 kg a 77 kg. Podle toho, jak mi půjde váha nahoru.

 

Jaké sporty sleduješ kromě vzpírání a jací jsou tví oblíbení sportovci?

Krom vzpírání také sleduji fotbal. Spíše ligy mistrů a z toho mám nejradši Barcelonu. Nejoblíbenější hráč Lionel Messi.

 

Jirko, za mě to je všechno. Přeji ti, ať na MČR zapíšeš 6 platných pokusů a doufám, že si na soutěži budeš pořádně věřit a poslouchat trenéry.

Dobře Honzo, moc ti děkuji za možnost rozhovoru. Zdravím čtenáře.

 

Foto: Norbert Kowalewski

Vypracoval Honza Kavalír.