Michal Tichý - rozhovor s elitním českým strongmanem
Michale, po 4 a půl letech jsem tě oslovil o další rozhovor. Jak se za tohle období změnil tvůj život?
Zdravím všechny čtenáře a dekuji tobě Honzo, že sis na mě vzpomněl a chtěl se mnou udělat rozhovor. Můj život se změnil hlavně co se týče práce, začínám pomalu podnikat a startuju tak trochu novou životní kapitolu..
V čem ses za tu dobu zlepšil ať už jako sportovec, nebo člověk?
Jestli jsem se zlepšil jako člověk? Na to by spíš měli odpovědět lidé, kteří mě znají.. nerad bych o sobě mluvil, ale rozhodně jako každý člověk mám svoje chyby, ale i kladné stránky, ale jak jsem již zmiňoval, tohle by byla otázka spíš pro mé blízké. Jako sportovec jsem určitě o dost zkušenější a řekl bych, že výkonnostně jsem taky trochu jinde, než jsem byl... Teď už mi táhne na 28 let, ten čas letí hrozně rychle 
Když jsme dělali rozhovor, bylo ti 23. Jaký je tvůj dosavadní nejlepší soutěžní výsledek v kariéře?
Rozhodně pro mě tenkrát hodně znamenalo, když jsem v roce 2013 vyhrál mistrovství republiky amatérů, kde nás závodilo kolem 20 lidí a já tenkrát věděl, že už nebudu mít šanci vyhrát celej pohár, jelikož jsem na jedny závody nejel a na jedněch jsem se zranil. Moc jsem už chtěl přestoupit do profi, a tak jsem před závodem šel za panem Patenidisem, který tenkrát tu republiku v Mladé Boleslavy pořádal a vysvětlil mu mou situaci a domluvil se s nim, že mě tam nechá přejít, ale na oplátku mu dokážu, že ty závody vyhraju. Svůj slib jsem dodržel. Další pro mě velké vítězství bylo vlastně moje úplně první v roce 2011 v Praze, kdy se mi podarilo vyhrát závody ve 20 letech a myslim, že se to u nás v ČR zatim nikomu mladšímu nepodařilo. Tohle byl pro mě velice silnej zážitek, na který nikdy nezapomenu. V posledních letech bych určitě zmínil mistrostvi republiky v profesionalech 2016, kde jsem obsadil 3. místo ve velice nabité konkurenci plné zahraničních závodníků. Loni jsem věřil, že se mi podaří zvítězit a cítil jsem, že už jsem na tolik vyzralý, abych porazil i ty nejlepší závodníky, co u nás máme, ale bohužel každý ví, jaký byl pro mě minulý rok. Žádné závody jsem neabsolvoval ve 100 procentním stavu, ale o tom se rozepíši později..
Loni jsi byl opravdu důstojným soupeřem pro všechny. Čestmír o tobě dnes napsal: "Michal je ale vážně neskutečně našlapanej a věřím, že to bude letos veliký soupeř pro všechny, neskutečně zlepšil úchop a celkově zesílil a přibral, tak hlavně ať se mu vyhýbají zranění, ale věřím, že jeho dvojice s Jaroslav Švejda bude v Aši hodně vysoko." Jak se ti taková slova poslouchají?
Chvála od závodníka jako je Čestmír Šíma určitě potěší. Zaprvé, troufám si říct, že jsme kamarádi a je to jeden z mála lidi z oboru, se kterým jsem ve spojení. Zadruhé, pro mě to je v současnosti nejlepší český strongman a ať si každej říka co chce, ale loni to dokázal... uvedu příklad... byli jsme spolu na závodech v Galantě, kde vyhrál a druhý den jel na závody do Jeníkova. Já mu to rozmlouval, když jsem viděl, jak vyčerpávající pro něj závod v Galantě byl. A on šel přesto závodit a skončil na 2. místě, kde ho vlastně dokázal překonat jenom jeden Polák, který narozdíl od Čestmíra byl určitě odpočinutý. A tenhle výsledek mě utvrdil v tom, kdo je tu momentálně číslo 1.
V říjnu 2013 byly tvé výkony následovné: dřep 335kg, bench 195kg, mrtvý tah 320kg, výraz axel 160kg a osa 170kg. Jednoručka 90kg. Jak jsi na tom k dnešnímu dni, pokud jde o výkony na soutěžích i mimo ně?
Momentálně nebudu psát, jak na tom jsem, jelikož jsem se rozhodl svou přípravu trochu zatajit a ukázat vše až na závodech, ale napíšu čísla z minulého roku. Dřep jsem posunul na 340 kg s rezervou, bench press jsem zavodním pokusem zlepšil na 215 kg, mrtvý tah jsem zlepšil na 360 kg, ale musím se přiznat, že s trhačkami a rád bych to někde předvedl i bez nich. Jestli úchop vydrží Axel jsem dlouho nezkoušel maximálku, ale v 2015 jsem chtěl zvednout váhu, která byla dříve na arnold clasic - 166kg - a tu váhu jsem zvedl. Jinak loni v přípravě jsem do minuty dal pokaždé s přemístěním 150kg 4-krát, což pro mě byl dobrý výkon. Na ose jsem vyrazil 180kg, ale letos bych chtěl konečně atakovat něco kolem 190-200kg, ale uvidíme jak to půjde. Jednoručku jsem zlepšil v Brně na 110 kg, když jsem udělal nový český rekord, o který mě však za 14 dní připravil můj největší rival v této disciplíně, Lukáš Patera. Mimochodem celý minulý rok jsme si ty rekordy takhle kradli Letos si ten rekord vezmu zpátky. Pokusím se o to.
Máš už promyšleno, jak bude vypadat tvá letošní sezóna pokud jde o soutěže jak v ČR, tak i v zahraničí?
Tak začínám 12. května závodem v AŠi. Druhého června mě nabersvaly pozvali na nějaký výběr Evropy v Praze, takže tohle jsou zatím dva závody, na které v9m, že pojedu. Rozhodně bych chtěl jet na nějaké zahraniční závody a neřeším moc kam. Doufám že už konečně vyjde nějaká Champions League. Jedna mi loni ztroskotala na domluvě s pořadateli a jednou jsem měl zaplacenou dovolenou, když jsem měl možnost závodit, myslim že to bylo tenkrát v Srbsku. Určitě budu chtít jet na mistrostvi republiky ve strongmanech v Brně a třeba i na nějaké další závody v Čechách, ale narovinu říkám, že nebudu objíždět všechny závody.
Začínáš AŠí v týmu s Jardou Švejdou. Proč do toho jdeš právě s Jardou a jak se na tento závod těšíš?
Když mi tenkrát řekl Čestmír jak to v asi bude, tak jarda mě napadl hned jako první. Trénujeme občas spolu a bydlíme od sebe kousek. Jarda je vynikající závodník, který se neustále zlepšuje a dokázal to minulý rok skoro na všech závodech a já pevně věřím, že spolu uděláme dobrej tým. Budem tam takový kluci ze severu U nás ze severu pocházeli vždy ti nejlepší stromgmani, jako byl Honza Šalata, Martin Štefl nebo Zdeněk Sedmík a byl bych rád kdybychom tuhle tradici nějakým způsobem udrželi. Jinak na závody se těším, je to opět něco nového a takové příjemné oživení tohoto sportu. Sám jsem zvědav, jak to dopadne.
Mluvíš o tradici strongmanů ze severních Čech, ale pokud jde o závody strongman, tak vám ty největší závody chybí. Máš v následujících letech ambici podílet se na přípravě nějakého závodu, který by pro tebe byl domovským?
Tak dříve Martin Štefl a Honza Šalata dělali Teplice, které měli několikaletou tradici a pověst nejtěžších závodů v Čechách. Toto žezlo právě převzal Čestmír a dělá tuhle tradici dál, akorát že v Aši. Jinak samozřejmě udělat závody bych chtěl a to přímo u nás v Mostě, odkud pocházím. Je pravda, že za tu dobu co zavodím, jsem už aspoň něco zorganizovat mohl a hlavně měl. Každopádně mám to v hlavě a rád bych s pomocí přátel něco vymyslel. Jen bych chtěl sehnat dostatek financí, abych opravdu udělal velké závody, jak je známe z Teplic. Určitě se poradím jak s Honzou Šalatou, tak Martinem Šteflem.
Čestmír vypustil do světa seznam přihlášených dvojic. Na jaký výsledek si s Jardou troufáte?
Absolutně si netroufám tipovat, jak tam dopadneme. Pro všechny to prostě bude novinka a myslím si, že moc lidí s tímto druhem závodů zkušenosti nemá, takže pro mě to bude jedno velké překvapení a s Jardou pojedeme nadoraz.
Zranění výrazně ovlivnily tvou loňskou sezónu. Učinil jsi nějaké kroky, které ti pomohou zraněním předcházet?
Snažím se více protahovat a před každým tréninkem či závodem se pořádně namažu hřejivou mastí. Pravidelně chodím na masáže, do sauny a plavat. Člověk může dělat co chce, kolikrát máte něco načlého a ani o tom nevíte, vemte si minulej rok v Aši, když mi na yoku prasknul biceps. Absolutně jsem to nechápal. Samozřejmě nějaké opatření udělat můžete, ale ta hrozba zranění u tak extremního sportu je prostě vysoká.
Změnil se nějak tvůj pohled na strongmany poté, co ti parádně vyšla příprava na loňský rok, ale ty jsi vinou zranění nemohl ukázat na 100%, jak na tom jsi?
Spíše jsem byl strašně zklamanej. Poprvé jsem cítil, že jsem silově dospěl a cítil jsem šanci, že bych mohl v Čechách porážet kohokoliv ve strongmanech. Dříve jsem těžil z výbušnosti, rychlosti a techniky. Například výrazy. Konečně jsem měl pocit, že ta statická síla je tu a nadešel můj čas. Bohužel přišla zranění a takovej je sport. Děláme ho všichni a musíme s tím počítat, stává se to. Nejhorší pro mě asi bylo to, když jsem v září minulého roku chtěl na mistrostvi světa dát 900kg raw total a natrénováno jsem opravdu měl a při prvním pokusu na dřepu se 325kg mi praskla vlákna na obou stehnech. Ihned potom jsem se sebral a jel do hotelu pro věci. Hned jsem odjel domů bez rozloučení se znamýma, kteří byli též na závodě. Tenkrát to byla pro mě poslední kapka a cítil jsem fakt beznaděj a nepřeju tenhle pocit nikomu. Nerad si stěžuju nebo nějakým způsobem brečím, jak to někteří v dnešní době dělají, ale když to shrnu, tak na prvních závodech jsem si utrhl biceps a za měsíc jsem jel na další závody do Přelouče jen kvůli Pepovi Mazačovi, protože kluků moc nebylo. I přes zranění bicepsu jsem skončil 3. Za další měsíc jsem si v Polsku natrhl hamstring. V září, jak jsem již psal, mi na mistrovství světa v silovem trojboji praskla vlákna na obou nohách. Prostě smůla. Katastrofa. Možná jsem si za to mohl i sám, že jsem pořádně nevyléčil žádné zranění a furt jsem chtěl závodit a prodat to, na co jsem tolik trénoval. Letos jsem si řekl, že pojedu na závody pouze v případě, když budu vědět, že jsem na 100 procentech svého zdraví. Ale jak to nakonec všechno bude, to uvidíme v letošní sezoně. Každého zavodníka stojí příprava na závody dost peněz, dřiny a píle a každej z nás chce ukázat, co v nás je.
Jaký je ten hlavní důvod, proč jsi loni závodil i přes ta zranění? Bylo to kvůli pořadatelům, jako je právě Pepa Mazač? Dělal jsi to kvůli sobě, protože sis něco chtěl dokázat? Bylo to pro diváky, kteří se vždy modlí, aby byla soutěž atraktivní díky velkým jménům a výkonům? Něco tě třeba motivovaly prize money, které u nás postupně začínají růst?
Myslim že kvůli tak nějak všemu, co jsi právě napsal. S Pepou mám dobré vztahy a závodit jsem nechtěl. Zavolal mi a poprosil mě, jestli bych přece jenom závodit nešel, a tak jsem si řekl, že to prostě půjdu zkusit a když to nepůjde, tak odstoupím, jenomže ono to docela šlo a nebejt tam koule jako poslední disciplíny, možná bych skončil jinak. Kvůli sobě samozřejmě taky, jak jsem už psal, člověk chce tu dřinu prodat a ukázat co v něm je. Diváci jsou samozřejmě možná nejdůležitější lidi na těch závodech, když je někde plno lidí, je to parádní pocit. A soutěž bez diváků? To bych si připadal jak na tréninku. Jsem rád, že jsi zminil i ty prize money. Na úvod chci říct, žě mě moc těší, jak se u nás prize money postupně navyšují. Kluci si to za své výkony zaslouží. Také se však musím pozastavit nad jinou věcí. Pár lidí si totiž myslí, že co jseš to za závodníka, když řešíš, kolik za závody dostaneš. Říkáme si tu, že jsme profesionálové, já si rozhodně tak nepřipadám. Profík je pro mě ten, kdo se tím sportem živý, a když si pak všechno platíte sami, tak byste rádi aspoň něco dostali za nějakej výsledek nazpět. A za to, že jsem "profesionální strongman," mi nic zadarmo nedá, i když letos mi kamarád sehnal sponzora, který mi opravdu velmi pomáhá s přípravou. Já ten sport nikdy nedělal pro peníze, ale každá sranda něco stojí a když chtěj po nás pořadatelé skvělý výsledky a show, ať aspoň ty nejlepší dostanou na oplátku nějakou slušnou odměnu.
Ticháči, něco mi pověz ještě k té jednoručce. Jak je možné, že jsi v ní tak dobrý? O rekord se rvete s Paterou, to je bývalý atlet. Takže má super dynamiku. To je i tvoje silná stránka. Je jednoručka jen o tomhle, nebo máš nějaké své tréninkové postupy, které se ti hodně osvědčily?
Určitě dynamika a technika v téhle disciplíně hrají klíčovou roli. Tady nestačí mít pouze hrubou sílu. U mě je nejdůležitější, jak tu jednoručku přemístím. Když to je svižné a dynamické, tak většinou vím, že mám vyhráno. Další věc je pořádně ji ukotvit na rameni, ta jednoručka se prostě nesmí hnout, jinak jste opět bez. Neppůjde vyrazit. Lukáš z té atletiky moc těží. Já zde těžím z fotbalu, který jsem před strongmanama hrával. I když pár lidí se asi může zamyslet, jak strongman a fotbal spolu souvisí. Měl jsem taky nějakou atletickou průpravu, jako právě Lukáš. Ten fotbal totiž není pouze o kopání do míče.
Disciplína, nebo schopnost, jakou jsi pro letošní rok vylepšil nejvíc?
Úchop
Tvůj největší rival na české scéně strongmanů, proti kterému nejraději závodíš?
Pavel Zadražil - závodíme téměř stejně dlouho
Oblíbené jídlo po úspěšném závodě?
Steak a krokety
Oblíbený závod v ČR?
Brno
Jaký tvůj biceps se ti teď líbí víc? Ten utržený, nebo ten zdravý?
Ten zdravý
Jakého mezinárodního závodu by ses letos zúčastnil nejraději a je to reálné?
Jakákoliv Champions League, reálné to je, pokud mi účast někdo z vedení dokáže vyjednat.
Závodíš radši v tričku, nebo bez něj?
Radši v tričku. Občas ho taky rád roztrhnu
Michale, díky za rozhovor. Není tajemstvím, že tobě moc fandím. Pevně doufám, že tě letos čeká sezóna bez zdravotních problémů a že bude podle tvých představ. Těším se na vývoj českého rekordu v jednoruččce. Chtěl bys závěrem někomu poděkovat, nebo něco vzkázat čtenářům?
Děkuji tobě za podporu a za to že jsi se mnou měl zájem udělat rozhovor. Děkuji všem čtenářům a lidem, kteří aspoň v podvědomí ví, kdo to je Michal Tichý. Děkuji mému kamaradovi Ondřeji Maternovi, který mi sehnal sponzora na letošní rok. Velké díky patří firmě KOVODEMONT, respektive Martinu Milerovi, za vloženou důvěru a podporu, díky které mám možnost kvalitně se připravit na tuto sezónu. Dále děkuju všem mým přátelům a rodině, kteří mě podporují v tom, co dělám. Mé díky patří též mé přítelkyni, která to se mnou nemá kolikrát lehké. Děkuju mému sparingovi Josefu Peškovi, že mi neskutečně letos pomohl s přípravou a stejně tak jeho tátovi. Všem závodníkům přeju šťastnou sezónu, hlavně bez zranění. Doufám, že jsem na nikoho nezapomněl.
Michala můžete sledovat na jeho INSTAGRAMu i FACEBOOKu
Foto: Český svaz silových sportů
Rozhovor s Michalem z roku 2013 naleznete ZDE
