Strongman´s Games Aš 2020

Profesionální i amatérští strongmani si na úvodní soutěž letošní sezóny museli počkat o dva měsíce déle, než obvykle. Nezměnilo se ale místo, protože stejně jako v předchozích letech, i tentokrát se první klání konalo v Aši. Čestmír Šíma se svým týmem tady pořádal už devátý ročník Strongman's Games Aš a v areálu letního kina nebyla nouze ani o diváky, ani o brutální silové výkony. Mimochodem, co se mi na soutěži v Aši moc líbí, je fakt, že je to takové "kdo je kdo" české silové scény. Potkat jste tam mohli Jednoho z nejsilnějších českých powerlifterů Jožku Grmolce, Honzu "Anabolic Horse" Krasinského, nebo třeba vynikající amatérské strongmany Honzu Gruszku, Zdeňka Mühlhausera a další, kteří tentokrát nezávodili. Aš totiž není jen závod, je to už takový tradiční celodenní festival síly a společenská událost se skvělou, uvolněnou atmosférou. Doslova zástup jedenatřiceti amatérských závodníků ovládl pódium mezi devátou a jednou hodinou a kolem druhé začínala soutěž profesionálů, kde v pěti soutěžních disciplínách změřila síly desítka závodníků.

Super Yoke
Myslím, že samotné ohlášení téhle disciplíny v propozicích přimělo řadu závodníků, aby soutěž v Aši zkrátka vynechali. Původní plán byl totiž nosit rovnou 600 kilo. Nakonec se Čestmír zhruba dva týdny před závody po diskusi s několika dalšími strongmany rozhodl, že se Yoke půjde na tři kola - se 400, 500 a teprve poté se 600 kilogramy (pokud závodník s předchozí zátěží zvládne celou 10metrovou trasu). Čestmíre, díky za tuhle změnu! Nakonec se začínalo se 430 kilogramy (což bohatě stačí na to, abyste takový Super Yoke zhodnotili slovy "těžký jako kráva"). Do druhého kola postoupilo z desítky strongmanů celkem osm borců, z nichž čtyři (Šíma, Dejmal, Svoboda a závodník z Německa Benjamin Blass) následně zkusili potěžkat titánskou váhu 600 kilo. Mimochodem, těžší Yuper Yoke nikdy na žádné soutěži ve světě nebyl, s výjimkou legendárního klání v americkém Columbusu, kde desítka nejlepších světových strongmanů v roce 2017 nosila v prvním kole 590 a ve druhém 710 kilo. Tam ale měřila dráha pouhé tři metry... Ale zpátky do Aše, která se inspirovala právě soutěží Arnold Strongman Classic. Třetí místo bral Lukáš Svoboda, který udělal jeden, nebo dva malé krůčky a zapsal si 29 cm. Brutální výkon předvedl Jirka Dejmal, který ušel 3,64 metru a vítězem se nestal nikdo jiný, než Čestmír, který Yoke položil o 15 centimetrů dál.

Monster Axle Deadlift
Grimasy, které jste mohli vidět ve tvářích některých závodníků po úvodním Super Yoku, svědčily o tom, že se na další disciplínu těší asi jako krokodýl na veganský street food festival. Co si budeme povídat, úvodní "masáž zad" byla docela drsným úvodem do letošní soutěžní sezóny! Mrtvý tah měl letos v Aši novou a řekl bych velice zajímavou a atraktivní podobu. Tahalo se na 5cm tlusté ose, na kterou nakladači po každém zdvihu přihazovali kotouče. Časový limit jedné minuty dával prostor k překonání postupových vah 135, 185, 235, 275, 305, 325 a 345 kilo. Na 275 kilech bohužel selhal úchop Pierru Motalovi, který přiletěl až z Francie a Benjaminu Blassovi. Velké dělení bodů přišlo na 275 kilech, které zvládli Lukáš Svoboda, Radek Rosa, Tomáš Kolář, Tomáš Sikora a Honza Šleis. Honzovi se sice podařilo dotáhnout i 305, ale váhu neudržel v rukách. Pavel Zadražil byl velice blízko k překonání 325 kilo. Dokonce dvakrát osu držel kousek nad koleny, ale úchop mu selhal těsně před jejím dotažením a tak mu patřilo dělené druhé místo za 305 kilo. Druhým, kdo zvládl stejnou váhu, byl Jirka Dejmal. Toho jsem si na začátku soutěže prohlížel a nemohl jsem se ubránit dojmu, že je výrazně větší, než jak si ho pamatuju z předchozích let. V každém případě si do Aše přivezl nejspíš životní formu! Na Čestmírových lehkých 325 kilo ale nestačil nikdo ze soupeřů.

Frame Carry
Jestli se v Aši letos něco tak úplně nepovedlo, tak to bylo přenášení ohrad. Ty byly sice krásné, nové, hezky nalakované... No a v tom byl právě ten problém. Nosit v rukou 370 kilo, když mají úchopové části 4 cm v průměru a jsou vyvedené v lesklém laku, to jednoduše nejde. Můžete si na sebe nanést tolik magnezia, že budete vypadat jako uklízečka po šichtě v sídle kolumbijského drogového kartelu, ale úchop tím nezlepšíte. Cílové čáře ve vzdálenosti 10 metrů se tak nikdo ani nepřiblížil, což je trochu škoda. Myslím, že ani Čestmír, který disponuje silou úchopu, srovnatelnou se světovou strongman špičkou, si tuhle disciplínu moc neužíval. S velkým přemáháním odnesl ohradu s několika položeními do vzdálenosti 5,79 metru, což mu stačilo na vítězství. Pro druhé místo si doklopýtal Pavel Zadražil (5,46 m) a třetí byl Jirka Dejmal (3,91 m).

Viking Press
Tahle "tlakovka" měla loni v Aši premiéru a letos na ní bylo naložených 210 kilo. Tady bylo extrémně důležité neskončit s nulou a přesně to se bohužel stalo Pavlovi Zadražilovi, který si do té doby vedl velice dobře. I když pak předvedl brutální výkon na závěrečných schodech síly, tuhle bodovou ztrátu už se mu dohnat nepodařilo. I jedno opakování znamenalo spoustu důležitých bodů do celkového součtu a dosáhli na ně Svoboda, Sikora, Dejmal a německý závodník Benjamin Blass. Tomu je mimochodem pouhých 23 let, ale výkonnost už má stejnou, jako ostřílení borci. Na opačném konci věkového spektra celého startovního pole byl zkušený Radek Rosa, který jako závodník amatérské divize (stejně jako Tomáš Sikora a Tomáš Kolář) přijal Čestmírovo pozvání, aby změřil síly v kategorii profesionálů. Radek od minulého roku změnil image a já se několikrát přistihl, že si při pohledu na něj snažím vzpomenout, ve kterém filmu od Quentina Tarantina jsem ho viděl (tam by se totiž skvěle hodil). Ve svých šestačtyřiceti letech je Radek ukázkovým příkladem toho, jak si nejen udržet formu, ale naopak i zlepšit předchozí osobní maxima navzdory tomu, že jeho soupeři jsou často o generaci mladší. Radku, smekám!
Jen dva závodníci z celého startovního pole zvládli víc, než jedno opakování. Trojici explozivních zdvihů předvedl Honza Šleis a čtyři brutální tlaky pak Čestmír, který se blížil k závěru soutěže s perfektním bodovým skóre.

Power Stairs
Věřím tomu, že u řady závodníků už tahle disciplína vzbuzuje dávivý reflex. Ne snad, že by nebyla hezká na pohled, ale je pekelně těžká a z vlastní zkušenosti vám můžu říct, že pokud je na konci závodu, tak se vám do ní ale ani trochu nechce. Neuvěřitelným způsobem se nahecoval Pavel Zadražil, který se pokusil na poslední chvíli dohnat bodovou ztrátu z Viking Pressu. Suverénně zvládl vyházet 200 a 240kg závaží na čtvrtý schod a s posledním 280kilovým kusem železa zůstal jediný schod před dokončením celé disciplíny. Ani to ale nestačilo, protože Lukáš Svoboda, který si i přes drobné zdravotní komplikace přivezl skvělou silovou formu, si zkušeně pohlídal vedení, 280 kilo zvedl na druhý schod a bral tak třetí místo v celkovém pořadí.
Druhé místo v celkovém pořadí pak se značným bodovým náskokem vybojoval Jirka Dejmal a vítězem ve stylu "start - cíl" se stal Čestmír Šíma, který už na disciplínu vůbec nemusel nastoupit, ale i tak předvedl pro ašské publikum "postupku" v podobě 200, 240 a 280kg závaží vyrovnaných na nejvyšším schodu.
Věřím, že pro všechny závodníky to byl stejně jako v minulých letech zážitek, na jaký hned tak nezapomenou. Tomáš Sikora, Tomáš Kolář a Radek Rosa si zazávodili s profíky na nejtěžší soutěži v ČR, takže teď už mají jistotou, že je nic horšího potkat nemůže. Sympatický Pierre Motal zjistil, že i když je ve Francii absolutní šampion, tak v Čechách to na nejvyšší příčky tak úplně nestačí, moderátor Leoš Kubeš zvládl provázet celým sportovním dnem, aniž by na konci potřeboval transplantaci hlasivek a rozhodčí Pavel Cháma během soutěže zvládl nejen pískat, ale zároveň i předváděl rozmanité taneční kreace na hudební doprovod, o který se celý den starat DJ Tomáš Lengal. A řekněme si to narovinu, kde jinde najdete tohle všechno na jednom místě?

Výsledky:
1. Čestmír Šíma - 50,0 b.
2. Jiří Dejmal - 38,0 b.
3. Lukáš Svoboda - 32,5 b.
4. Pavel Zadražil - 31,5 b.
5. Jan Šleis - 27,0 b.
6. Benjamin Blass - 17,0 b.
7. Radek Rosa - 16,5 b.
8. Tomáš Sikora - 16,5 b.
9. Tomáš Kolář - 14,0 b.
10. Pierre Motal - 12,0 b.